Co tíží město Teplice a co by mohlo jeho obyvatele zajímat

O Teplicích a některých místních problémech jsem si povídal se zastupitelem Tomášem Jarolímem

Siegfried Neumaier

Finance města Teplice. Co se platí, co se neplatí a bude nutné začít platit?
Finance města a jeho rozpočet je velice komplikovaná záležitost na to, že se scvrkává do takových věcí jako jsou popelnice zdarma a že máme spoustu peněz na účtech. Je to docela komplexní záležitost. Pravda je že máme na účtech několik set milionů korun, pravda také je že město prodalo co prodat mohlo, od akcií počínaje přes Technické služby, Dopravní podnik, nemovitosti, přijali jsme zdarma od státu nemovitosti jako historický majetek města, aby jej město obratem prodalo. Takto město Teplice získalo spoustu peněz. Pravda ovšem je, že od roku dva tisíce devět do roku dva tisíce dvanáct žijeme na dluh, což znamená, že v té době jsme v rozpočtech „projedli“ přibližně dvě stě patnáct milionů korun. A říkám úmyslně „projedli“ jelikož jsme ty peníze nikde neinvestovali. Pro mne je investice ne, že něco opravím, ale investuji do něčeho co mi vytvoří zase nějaké hodnoty, aby šlo do města více peněz. To je jedna z těchto věcí a druhá věc je ta, že jsme poslední dobou strašně masírovaní hrou čísel. My si říkáme jak jsme na tom strašně dobře, ale v důsledku jsou to jen povídání. Já to dám na příkladu roku dva tisíce třináct. Tehdy jsme skončili v plusu, ale když jsme v roce dva tisíce dvanáct hlasovali pro záměr o rozpočtu na příští rok, tak v té kalkulaci město dokázalo vypočítat že budeme mít příjmy něco přes osm set milionů a spletlo se řádově asi o patnáct až dvacet milionů. To je ve skutečnosti zázrak, jelikož tak přesnou kalkulaci nedokáže ani ministerstvo financí. Ale v části výdajů, kdy bychom měli vědět do koruny přesně za co se utratí peníze se město zmýlilo o dvě stě milionů. Vzhledem k tomu, že jsme prodejem majetku vytvořili takový baťůžek, vatu a protože jsme ji nevyčerpali, tak jsme nebyli v tom velkém mínusu, jako bychom jinak byli.
Další podivnou věcí jsou úspory na zadávání zakázek. Město se rozhodne opravit parkoviště a řekne, že na vyšší cenu jak jeden milion nepůjde. To je limitní cena kterou město stanoví. Vždycky se to vysoutěží za méně, jelikož firmy se pak předhánějí v nižší nabídce. Vysoutěžíme to třeba za osm set tisíc korun, to znamená že dvě stě tisíc jsme ušetřili, ale my si do rozpočtu na tuhle věc nedáme milion, ale dva miliony a pak říkáme, že jsme ušetřili milion dvě stě tisíc. Ale to je nesmysl. Je to pak celé jen hra čísel.
Podtstané je, že město za poslední roky absolutně neinvestovalo a neinvestuje peníze a ani s nimi nehospodaří tak, aby zvýšilo přísun peněz do Teplic a aby roztočilo prosperitu. To se prostě neděje a já znovu opakuji, že investice není to, že opravíme světla na ulici, to je naše povinnost, ale investice je když dám peníze do něčeho, co je přinese nazpět a ještě navíc. Třeba investice do rozvoje podnikání. Výsledek by byl, že se zde bude více podnikat, tím pádem se tu budou platit daně a ubude nezaměstnaných. Ono vše souvisí se vším. Když bude méně nezaměstnaných, zlepší se i sociální sféra a bezpečnost.
Teplice jsou lázeňské město. Jsou u nás lázeňské poplatky? Pokud ano, tak kdo je platí a kdo ne?
Podle toho, co jsem si já zjistil, jelikož lázeňství mne eminentně zajímá a zajímá mne vize pro město na příštích padesát až sto let dopředu a to podle mne čistě turistický ruch, do něhož to lázeňství spadá. Dnes to je trochu jinak, než to bylo před sto lety, či před padesáti lety jelikož dnes lázeňství je hlavně wellness a osmdeást procent lázní ve světě jsou místa kde uděláte bazény, tenisové kurty a masérské služby a je to wellness a ten zbytek jsou místa kde je nějaký léčivý zdroj, jako voda, vzduch, klid. my máme tu devizu že tohle to máme a mne to zajímá i z toho ohledu, že na tomto by se mělo začít stavět na roztočení té spirály růstu a prosperity v našem městě. My v současné době bohužel nevybíráme lázeňské poplatky a tím se zase dostáváme, jelikož vše je spojené se vším, k otázkám turistického ruchu, bezpečnosti, čistoty města, Arabům a tak dále, protože problém není jen v tom, že my jako město nemáme z těch turistů peníze, ve skutečnosti to nejsou nějaké horentní sumy, ale my hlavně ani nevíme kolik jich tady je. To je v případě hlavně zahraničních turistů, kteří jsou podmínění vízem, jako třeba z arabského světa, docela zásadní problém, jelikož to je otázka bezpečnosti a také otázka smysluplné práce, jak zkvalitnit chod města a investovat do těch správných míst. Takže lázeňský poplatek by zde jednoznačně měl být, abychom věděli kdo se nám zde vlastně pohybuje. Za bývalého režimu tu ten poplatek byl.
Nehrozí za současného stavu plíživá islamizace města? A nyní nebuďme politicky korektní.
Já moc politicky korektní být neumím, to co mám v hlavě, to mám na jazyku, nebo si to nechám pro sebe, jelikož dnes říkat co si člověk opravdu myslí leckdy není dobré. Jsme lázeňské město evropského významu, kde se odjakživa střetávala německá, židovská a česká kultura, takže místní obyvatelé museli být připraveni na to, že se jezdí zahraniční hosté. Pravda také je že zahraniční hosté v tehdejší doby byli pořád ze stejného kulturního prostředí. Byl to křesťanský svět. Pravda je ta, že dnes jsem někde jinde a to nejen komunikačně a i dopravou, takže máme možnost, aby se přijížděli lidé z jiných částí světa, já proti tomu nic nemám, jsem dokonce rád a jsem na to hrdý, že sem jezdí a že jim tady můžeme pomoci, ale to je jedna stránka věci. K tomu si musíme říct i tu druhou stránku a to je, že ve chvíli kdy sem tito lidé přijedou, tak jsou v našem kulturním postředí a jsou tedy povinni dodržovat naše pravidla.
Dobře, ale to je u muslimů problém, jelikož dle jejich smýšlení není nutné dodržovat zákony nevěřících, jelikož tyto zákony nevycházejí z Koránu.
Tak, a já na budu reagovat velice jednoduše. Ve chvíli, kdy bych se měl chovat jako představitel města, tak mne toto jejich pojetí nebude zajímat ani pro diskusi, protože oni přijeli k nám a ne my k nim. Pak si samozřejmě budou muset rozmyslet, zda k nám jezdit chtějí, nebo nechtějí. To co se děje v Teplicích v tuto chvíli je bohužel i hodně důsledek nedorozumění. Tohle nemůžeme řešit v půlce sezóny kdy už ten problém tady je. My to musíme řešit s předstihem a na začátku. Ve chvíli kdy sem bude chtít někdo přijet z arabského světa a ho tady uvítám za těch správných podmínek, jako kohokoliv ze světa, tak tam mu nejdříve dají instrukce jak se tady má chovat a co je tady běžné a on si bude muset rozmyslet zda to bude dodržovat nebo ne. Na druhou stranu mu někdo ty informace musí dát a to je v první řadě ta cestovní kancelář, potažno drtivá většina těch cestovek je arabských, potom náš stát a ministerstvo zahraničí když mu vydává vízum, pak když sem přijedou, tak jejich delegáti. To jsme pořád v té komunikační rovině. Pak se samozřejmě dostáváme do roviny restrikcí, když to dodržovat nebudou. Můžeme jim vyjít vstříc, ale jen na půl cesty. Máme tady problémy s malými Araby, kteří tady jezdí na kolech, bourají do zaparkovaných aut, do našich dětí, do dospělých chodců, přejíždějí psy. Za prvé by měli vědět, že tady se to nesmí a za druhé by bylo možné, ale já o tom nejsem plně přesvědčený, jim vyhradit nějaký prostor, třeba tam kde byly městské lázně, kde by se z peněz těch arabských cestovek a třeba i s nějakým podílem města postavilo dopravní hřiště, kde by mohli jezdit po libosti. Ale to jim pořád vycházíme vstříc. A když ani tak to nebude fungovat, tak prostě musíme sáhnout k tomu, že budeme muset vyžádat dodržení našich zákonů a pravidel, takže ve chvíli kdy ten malý Arab bude na tom kole dělat to, co dělá a bude tam městský policista, tak mu to kolo vezme. Když si pro něj přijde tatínek, tam mu možná napoprvé dá domluvu, dá mu opět ten arabsky psaný text, jak se tady mají chovat. Když se to stane podruhé, tak mu vypálí pokutu a když potřetí, tak to oznámí cizinecké policii a tato rodina tu už příště nedostane vízum.
Nakolik je naše město na těch Arabech závislé?
Minimálně. Nemáme lázeňský poplatek, čímž ani nevíme kdy ti hosté bydlí, to ví možná tak cizinecká policie. Nevíme ani jestli se s toho přemrštěného nájmu, který tam někde ti hosté zaplatí, platí ten pronajímatel daně. Podle mne neplatí a tam nám utíkají peníze, stejně jako na tom lázeňském poplatku. A jako klientela? Tak si pojďme říct, přijede se dvacetičlenná arabská rodina, kde je jeden pacient, to znamená že ten jeden člověk je zdrojem příjmu pro lázně, které mimochodem patří zahraniční firmě, takže zisky a nejpíš i daně  opět plynou někam jinam než do městské kasy. Jediný prospěch který z toho máme je, že tu lázně zaměstanjí několik lidí. Pak je tu efekt toho, že tu ti hosté utrácejí peníze. Nejvíce utratí za bydlení, ale tam jsme si řekli, že z toho město moc nemá, pokud vůbec něco, a pak v infrastruktuře. Z té celé rodiny jsou tam tři, možná čtyři muži, které uvidíte někde na terásce, ale velice omezeně, no a ten zbytek, co jsou ty zahalené arabské maminky a otrokyně, tak jdou nakoupit někam do nadnárodního řetězce, to si snědí někde na louce nebo v parku, kde nám trošku zválejí trávník, polámají větvě a udělají bordel, abychom ho potom museli uklidit, což město stojí peníze. Jsem ale v rovině spekulací, ale co by se mělo v prvé řadě udělat, je nějaké zhodnocení. Ono je něco jiného když tady budete mít třeba dvacet lidí ze západní Evropy. Každá destinace je specifická, jako každý host. Arab tady nikdy nebude nakupovat zlato, jako se to třeba děje v Karlových Varech, kde je silná ruská klientela, to by bylo nošení sov do Athén. My potřebujeme analýzu, co nám tato arabská klientela jako městu přináší a co nám bere a je nutné vypracovat strategii na dalších padesát let dopředu, v oblasti turistického ruchu a s tím souvisejících věcí.
Zimní stadion je dnes strašák v našem městě. Co s ním bude? A co bude s městským koupalištěm, které tady citelně chybí?
Já se obávám, že v hlavách některých lidí, včetně pana Kubery je už vyřešíno. Já začnu od konce. Jestli se v říjnu změní osazenstvo radnice, jako že jednoznačne ano, jelikož to už nevypadá na to, že by ODS měla nějakou popularitu, tak ti kteří přijdou na tu radnici mimo ODS tak ti rozhodně nebudou chtít stavět zimní stadion za sto milionů korun, když to samé v těch samých parametrech včetně rolby můžeme mít za dvacet pět až padesát milionů. A ještě tak, že to zastřešuje Svaz ledního hokeje, což znamená, by tady byl i někdo, kdo by to dokázal ošéfovat aby to fungovalo. Když jsem byl na pracovním zastupitelstvu právě k zimnímu stadionu tak jsem zjditil, že pro mne je to jeden velký otazník, jelikož my zadáváme projekt architektovi a přitom mu nedáme základ zadání, proč my ten stadion vlastně potřebujeme. Tohle nezaznělo ani na tom zastupitelstvu. Město si neudělalo ani studii o potřebnosti stadionu. Že tady máme hokejový klub který nemá kde fungovat. Už před časem jsem se na zastupitelstvu ptal jestli vědí kolik je tady školáků kteří by chodili bruslit v rámci tělesné výchovy. Je jich něco přes čtyři tisíce. Jenže tohle nezaznělo. je to stejné, jako když se před čase stavěla nová sportovní hala. Měli jsme krásnou sportovní halu na Luně. Byla vynikající, ale město ji nechtělo za pár desítek milionů korun koupit, abychom si posléze za nějakou dobu za stovky milionů postavili nefunkční novou halu, kde se z deseti prvoligových sportů může hrát jen osm kvůli podlaze a výšce stropu, který je nižší než by měl být. A úplně stejně se přistupuje k zimnímu stadionu. Ano, měla by tu být ledová plocha, byla tady a byl to krásný stadion. Opět se na něj město vykašlalo, jako onehdy na halu, až jsme zase u toho, že se bavíme o nutnosti výstavby nového stadionu. Ale pořád tady máme zbytky starého zimního stadionu a je paradoxní, že když nám pan Sedláček ze architektického studia MISe představoval vizi, jak by to mělo vypadat, tak "úplně náhodou" měl na místě starého zimního stadionu nakreslené venkovní bazény. Toho si málokdo všiml, ale ono to něco říká. Nový zimní stadion má stát asi sto dvacet milionů komplet. Ale přitom to jde udělat za padesát milionů.
Co se týče koupališť, tak město Teplice jich mělo několik, ale všech se zbavilo, jelikž se vycházelo z teze, že je tady přece nádrž Barbora, která sice není naše, ale mohla by být pro Tepličáky. Ovšem si opět málokdo uvědomuje, že příjmy z Barbory opět nejdou do městské kasy, že okolo koupaliště je opět nějaká infrastruktura, která generuje zaměstnání pro lidi a to opět není v našich rukou. Napadá mne, jestli to celé tak není schválně, jelikož  Barboru má v nájmu teplický radní Tetřev. Já osobně jsem ale přesvědčen, že jeko lázeňské město bychom měli mít otevřené koupaliště a to i venkovní celoročně otevřený bazén s termální vodou jako mají i jiná lázeňská města v zahraničí. My jsem nejstarší lázeňské město ve střední Evropě a nemáme se kam jít vykoupat a to nejen my, ale i turisté. V souvisloti s touto problematikou se dostáváme i ke kauze šanovské věže, která se řeší. Vedle tohoto věžáku má vzniknout bazén, který má být součástí tohoto kompexu, ale každý kdo se v tom šťoural a kdo je proti této stavbě, si mohl zjistit a já jsem už ty dokumenty vytáhl, že při žádosti o změnu vyhlášky, bylo na magistrátu investorem řečeno, že ten bazén by byl odprodán městu. Stejně tak jako vedlejší několikapatrové koupaliště. Cela tato stavba má vzniknout v místě, kde stála stará plavecká hala. Takže tam má něco vzniknout za ohromné peníze a za ještě ohromnější peníze to bude odprodáno městu. Když se tohle před okem rozvířilo a začali jsem proti tomu něco dělat, tak media zjistila infomaci, že pan Třešňák o tom bazénu řekl něco jiného, než co říkal pan primátor Kubera. Primátor říkal, že ten bazén bude i pro veřejnost a investor říkal, že bazén bude lidí kterým bude patřit celý komplex a je na nich, zda tam někoho cizího pustí. Jenže dnes se ukazuje, že dvě třetiny toho mrakodrapu má patřit zahraniční lázeňské klientele a to Arabům. Takže si dost dobře nedovedu představit, jak tam tito lidé pouštějí místní. Za peníze, které ušetříme na stavbě zimního stadionu, bychom mohli získat zpět třeba koupaliště na Zámecké zahradě, zprovoznit ho, udělat tady cyklostezky a další věci.
Tímhle se dostáváme k další věci a to je veliká nezaměstnanost v našem regionu. Tohle by ovšem mohlo přinést řadu pracovních míst a řadu možností podnikání.
Nezaměstnanost je spojena se sociální sférou, vyčleněnými skupinami obyvatel a tak dále. Ono to navazuje na to, že to město je v defenzivě. Ono hnije posledních deset, patnáct let. Jsme roztočení do úbytku a nikoliv do růstu. Chtělo by to za prvé vizi do budoucna, strategii rozvoje, potom nějakou finanční injekci která je možná z evropských peněz, které jsme vždy odmítali. my jsem nechtěli svoje vlastní peníze, jelikož to nejsou peníze Evropanů, to jsou peníze naše, které jsme zaplatili na daních a vyvedli do EU. Místo toho se za ně kupovaly v Mostě lavičky za šedesát tisíc a tak podobně. To by měla být počáteční investice toho rozjezdu, ale přesto si řekněme, že ta zaměstnanost, získávání peněz do rozpočtu města musí být strategicky dané tak aby se ty peníze k nám kutálely stále a ne jen prvních pár let z peněz EU. Musíme vytvořit takové podmínky, aby tady někdo ty peníze mohl vydělat, jelikož město je nikdy nevydělá, ty vydělá podnikatel, hoteliér, továrník a ti tady musí zaplatit daně, a měli by je tu platit rádi a ne utíkat někam jinam. Proto je nutno tyto subjekty k tomu motivovat i morálně, ti lidé by měli mít tohle město rádi. Musíme nastavit parametry podnikání i třeba ve formě zakázek od města, abychom si řekli že pro nás nebude prioritní pouze cena, ale i další věci, kterým se říká offsety a kolik té práce odvedou místní lidé. Ale to se pořád bavíme o tom, že město má peníze, které je ochotné investovat. A abychom pořád jen nepřerozdělovali, je nutné aby ti podnikatelé sami tady vytvářeli hodnoty jako to bylo kdysi. Teplice byly velmi bohaté město, ale nutno připravit potřebnou strategii. Můžeme těžit z turistického ruchu, jelikož na to se nabaluje velká infrastruktura služeb. Je nutné dostat lidi z pracáku do práce.
Děkuji za rozhovor