Rím sa v čase ohrozenia demokracie dobrovoľne vzdal.

Popis,ale žádné řešení,pouze svalování viny na jakesi sluníčka

Já jsem novinář, tudíž člověk, který informuje o problému, nikoliv ten, kdo ho řeší. A že to řada mých kolegů dělá? To je jejich problém, ale není to úkolem novináře. Problém mají řešit lidé kompetentní a k tomu je musí někdo donutit. Třeba občané. jenže naši občané jsou zvyklí ohýbat hřbety a nechat se koupit za pozlátko. Dokázali to už dvakrát. Jednou za protektorátu, kdy hrstka lidí bojovala a obětovávala své životy za svobodu a většina národa běhala na gestapo. Víte o tom, že v květnu 1945 ještě na na stole říšského protektora leželo 100 000 žádostí o německé občanství? A kolik lidí udávalo své sousedy na StB? Kolik lidí donášelo? A kolik zase bojovalo za skutečnou svobodu? V poměru k počtu obyvatelstva. A kolik lidí bude klidně mlátit pět krát denně hlavou o zem, jen proto, že bude třeba levnější benzín, nebo že budou moci doma beztrestně zmlátit manželku? Mám obavy že hodně.

Dá se souhlasit.

 Již jsem dříve napsal, že demokracie musí při snaze zastavit rozpínání islámu, slevit ze svých zásad a přitvrdit; třeba řízeně, na čas, přenecháním žezla silnému veliteli nebo uskupení.

No, potíž téhle argumentace je, že prostě nesedí -- i kdybychom uznali, že džihád reprezentuje celý islám a jeho duši, tak to stejně není tak, že by byl aktivní po celou dobu existence islámu jako světového náboženství. Při pohledu do historie nalezneme celá dlouhá století, kdy byl džihád naprosto mrtvá a bezvýznamná větev islámu.

Oživovat se začal před několika desítkami let.

Nechci říct, že islamisté nejsou problém, ale hysterie taky není řešení...

 A co tedy..?

Souhlas 

Pane Neumaier,

nezbývá, než s vámi bezezbytku souhlasit, bohužel až na jednu věc. A to jak si odpovídáte na otázku proč v této válce prohráváme. Sice jste se trochu zmínil o křesťanském základu Evropy, který povoluje pod náporem Islámu, ale nechápete, že vlastní rozhodující boj se vede uvnitř Evropy . Je to boj proti křesťanským ideám na základě bojového, militantního ateismu, vědecky falešně podloženého, který ničí lidskou přirozenost.

Jako vnější společnost vypadáme jako sluníčková, bezproblémová, úspěšná společnost, ale uvnitř  mezi sebou jsme krutí, bezcitní a to do takové míry, že rezignujeme na život, atomizujeme se, každý chce pouze své ego, svou slast, bez ohledu na své nejbližší. Bezohledně ničíme rodiny, vraždíme své nenarozené děti, oddáváme se perverzním sexuálním praktikám, své staré a nemohoucí zavíráme do ústavů a nakonec jim ani nevystrojíme  pohřeb.

Jsme společnost přesně podle  ateistických ideálů, s náhodným počátkem, trapnou současností a tragickou budoucností, které nestojí za to žít.

 Ne všichni, pane Potr, ne všichni. Je hodně těch, kteří nežijí podle Vašich černých hodnocení. Jenže mlčí a to je chyba.